Sdružení Q

Umělecké sdružení Brno, výtvarné umění, literatura

Mezioborové výběrové umělecké sdružení se sekcí literární, hudební, divadelní a výtvarnou. Má cca 120 členů individuálních  a 6 kolektivních.

SDRUŽENÍ Q / KDY, KDE, JAK, PROČ..?
      Sdružení Q jako multidisciplinární umělecká asociace se na české kulturní scéně zvolna formovalo v 60. letech, v době, kdy se v Československu projevovalo povzbudivé uvolňování tuhého režimu, zejména v kulturní oblasti. Popud k založení přišel od výtvarníků, kde již od poloviny 50. let vznikala celá řada tvůrčích skupin názorově příbuzných umělců. Vše se odehrávalo na půdě tehdejšího Svazu výtvarných umělců. S myšlenkou na vznik nového sdružení nejen samotnou svou existencí, ale nového i svým širokým záběrem do všech uměleckých sfér přišel mimo skupiny stojící malíř Bohdan Lacina. Svou myšlenku dopodrobna probíral v letech 1965 až 1967 s dalšími malíři Janem Rajlichem, Milošem Slezákem a Miroslavem Šimordou a nakonec byl rozhodnut o svém nápadu pohovořit i s dřívějšími přáteli ze zaniklé a do legendy již kráčející Skupiny Ra. Rozhodnutí u něj zrálo, jak dnes vidíme velice dlouho. Rozhodujícím krokem bylo, že pro svůj plán získali malíře a „teoretického aktivistu“ Václava Zykmunda a s jeho pomocí nato Ludvíka Kunderu. Životaschopný zárodek příštího Q byl na světě! Záhy se projevil i Bohumír Matal, pak ještě Adolf Kroupa a Vilém Reichmann. Výtvarníci stáli v čele všech aktivit, byli v převaze a plni iniciativy vymanit se z izolace a setkávat se a řešit své i společné věci v houfu s ostatními. „Hordy básnické odjakživa táhly s hordami malířskými.“ Připomenutím těchto Halasových myšlenek podpořil výtvarnické snahy Ludvík Kundera. 
      Ustavující schůze 10 zakládajících členů – výtvarníků – se sešla 5. 11. 1968. V roce 1969 byl vypracován a rozmnožen dvoustránkový manifest „PROČ Q“. K němu již také přinesl své zkušenosti z donedávna mimořádně aktivního Koordinačního výboru uměleckých svazů divadelník Bořivoj Srba, přihlásili se hudební skladatelé Josef Berg a Miloslav Ištvan, po malém zaváhání básníci Oldřich Mikulášek a Jan Skácel a během krátkého období se neváhala již připojit celá plejáda dalších umělců ze všech oborů, bylo jich 54. V květnu 1969, tedy již v době začínající tzv. normalizace, se Sdružení plně formálně konstituovalo, po mnoha diskusích dostalo jméno a hodlalo se představit veřejnosti. L. Kundera později k názvu Q uvedl: „Původní zdůvodnění, proč písmeno Q bylo zvoleno (…) že jím začínají četné latinské tázací částice, zní trochu jako žert, ale není jím zcela: tázání, ptaní se je Q-rys číslo jedna. Dále je v tom písmeni obsažen požadavek kvality. Tak Sdružení Q nehoufuje umělce jedné poetiky, jak tomu bývá u uměleckých skupin, jeho členové se shodují – trochu vzletně řečeno – v přitažlivé kráse různosti a ve vidině žádoucího jiskření z konfrontace těchto růzností (...) různých generací i sklonností (…). “
      První výstava Sdružení Q se konala v Olomouci v březnu 1970. V květnu 1970 bylo již Q schopno otevřít svou stěžejní výstavu, doprovázenou programovými podvečery (bylo jich přes dvacet!) v celém Domě umění v Brně, ve všech jeho prostorách. Obě úspěšné výstavy se však uskutečnily jen „díky administrativnímu omylu“ tehdejšího režimu. Další Q-výstava plánovaná v Divadle E. F. Buriana v Praze a do detailů již připravovaná k zahájení na 2. dubna 1971, se ovšem již neuskutečnila. Umělecké svazy a jejich skupiny byly rozpuštěny a jejich aktivita zakázána a tím i Q ztratilo svou legální základnu.
Většina členů původního Q však udržovala pravidelné spojení. Jedno centrum vytvořil Ludvík Kundera, druhé představovaly ateliéry brněnských malířů Rajlicha, Slezáka a hlavně Šimordy, ve kterých se jedenkrát týdně scházela skupina „skalních“ členů. Vytvořili ji Jan Skácel, Vilém Reichmann-Jappy, Jan Rajlich, Miloš Slezák, Miroslav Šimorda, zprvu krátce i Václav Zykmund a Vladimír Drápal a naopak jen o málo později se připojil pilný a pravidelný „návštěvník“ Bořivoj Srba. Občas „čtvrtečníky“ navštívili Bohumil Marčák, Jiří P. Kříž, Milan Zezula, vzácně z Kunštátu, když mohl, přijížděl samozřejmě i Ludvík Kundera. V závěru 80. let se objevovali mezi nimi pravidelně i hudebníci Alois Piňos a Miloslav Ištvan. Přicházeli ovšem i hosté z Prahy, ale i z Bratislavy a odjinud. V r. 1987 a 1988, kdy síla režimu citelně slábla, sílila na schůzkách myšlenka, s kterou tentokrát jako první přišel Bořivoj Srba – naše Q oficiálně obnovit. Snahy se proměnily ve skutek už v květnu („qětnu“) 1989. Po dlouhých dvaceti létech bylo Sdružení znovu vzkříšeno…“ 
      Když si sdružení volbou názvu vybralo latinské písmeno Q, tolik frekventované ve starém Římě, nebylo už daleko k dalším vazbám na tuto dobu. Při znovuvzkříšení v roce 1990 na první valné hromadě, přišel redaktor a fotograf Bohumil Marčák se zajímavým návrhem. Řízení nového společenství má být svěřeno kolektivnímu vedení, složenému z reprezentantů různých odborů, latiníkům dobře známému „triumvirátu konzulů“. Návrh byl nadšeně přijat a na místě byli prvními konzuly zvoleni Ludvík Kundera (literární sekce, 1990–2010), Jan Rajlich (výtvarná sekce, 1990–2004) a Bořivoj Srba (divadelní sekce, 1990–1994). Sedm let byl jedním z konzulů Zdeněk Čecháček-Turba (divadelní sekce, 2004–2011), dnes tvoří triumvirát konzulů Ivo Medek (hudební sekce, od r. 1994), Zdena Höhmová (výtvarná sekce, od r. 2010) a Miroslav Plešák (divadelní sekce, od r. 2011).
      V roce 2016 má Sdružení Q 116 individuálních členů z různých míst Moravy, Čech (7), Slovenska (6), Německa (2), Itálie (1), Japonska (1), Portugalska (1) a Francie/Číny (1) a šest členů kolektivních: Divadlo Husa na provázku, HaDivadlo, Divadlo U stolu, Ensemble Marijan, Isha Trio a Nakladatelství Větrné mlýny. Sdružení Q od r. 1970 uspořádalo 53 výstav a vydalo 11 almanachů z tvorby členů. „Zahrada Q“ v Olomouci v roce 2016 byla 54. členskou výstavou Sdružení Q.

Jan Rajlich / 2016
(zkráceno a aktualizováno podle článku pro časopis „ŽIVOT“ / Umělecká beseda v Praze z roku 2006)